Jak vzniká karpální syndrom? Příčiny a průběh

říj, 23 2025

Karpální syndrom - nástroj pro hodnocení příznaků

Kontrola příznaků karpálního syndromu

Zvolte příznaky, které jste zaznamenali. Čím více příznaků zvolíte, tím větší je pravděpodobnost karpálního syndromu.

Výsledek analýzy

Karpální syndrom je stav, při kterém dochází k stlačení medianího nervu v karpálním tunelu. Tento problém postihuje především lidi, kteří denně používají ruce v opakovaných pohybech - například při psaní na klávesnici, práci s nářadím nebo sportu.

Co je karpální tunel a jak funguje?

Karpální tunel je úzký kanál na dlanové straně zápěstí, který tvoří kosti zápěstí a silná šlacha flexorů. Prochází jím medianí nerv a několik šlach. Normálně umožňuje volný pohyb a přenos signálů do prstů. Když se v tunelu hromadí tekutiny nebo se obě stranová struktura ztlušťuje, vzniká tlak na nerv, což vede k symptomům.

Jak vzniká tlak na nerv?

Nejčastější karpální syndrom vzniká postupně. Tento proces se dá rozdělit do třech fází:

  1. Akumulace tekutin - při zánětu nebo otoku synoviální tekutiny se těsní prostor v tunelu.
  2. Ztluštění šlach - opakované ohýbání a napětí způsobují fibroze šlach, což dále zužuje průchod.
  3. Stlačení nervu - zvýšený tlak omezuje průtok krve a vede k neuropatii, která se projevuje brněním, bolestí a slabostí.

Které faktory zvyšují riziko?

  • Repetitivní zátěž - práce na počítači, řemeslné činnosti, hudební nástroje.
  • Obezita a metabolické poruchy - cukrovka, hypertenze zhoršují mikrokrvíní zásobení nervu.
  • Hormony - těhotenství a hormonální terapie mohou způsobit otoky.
  • Genetické předpoklady - úzký karpální tunel se může dědit.
  • Úrazy zápěstí - zlomeniny nebo zlomeniny kostí mohou měnit tvar tunelu.

Co se děje uvnitř nervu?

Po stlačení medianího nervu dochází k ischemii - nedostatku kyslíku. To vede k demyelinizaci, tedy poškození ochranné vrstvy nervových vláken. Pokud tlak přetrvává, může se objevit axonální ztráta, což se projevuje trvalou ztrátou citlivosti nebo svalové slabostí (např. ztráta schopnosti ohnout palec).

Ruce při psaní na klávesnici s viditelnou otokovou oblastí v karpálním tunelu.

Jak se diagnostikuje?

Diagnóza kombinuje klinické vyšetření a speciální testy:

  • Fyzikální testy - Phalenův test, Tinelův signál, prověřování síly úchopu.
  • Elektromyografie (EMG) a nervová vodivost - měří rychlost a sílu signálů po nervu.
  • Ultrazvukové vyšetření - ukazuje otoky a zúžení tunelu v reálném čase.
  • Rentgen nebo MRI - prověřují kostní abnormality a případné cysty.

Možnosti léčby - od konzervativních k chirurgickým

Nejprve se zkouší neinvazivní metody:

  • Ortóza na zápěstí - udržuje ruku v neutrální pozici během spánku.
  • Fyzioterapie - strečink, posilování extenzory a mobilizace šlach.
  • Nesteroidní protizánětlivé léky - snižují otok a bolest.
  • Injekce kortikosteroidů - krátkodobě zmírní zánět.

Pokud konzervativní terapie selže po 6‑12 týdnech, zvažuje se chirurgický zásah:

  • Otevřená dekompresní operace - klasické řešení, kde chirurg vyřízne část pálcového vazu a uvolní prostor.
  • Endoskopická chirurgie - menší řez, rychlejší hojení, nižší riziko infekce.

Porovnání léčby: konzervativní vs. chirurgická

Klíčové rozdíly mezi neoperativní a operativní léčbou
Parametr Konzervativní Chirurgická
Doba zotavení 4‑8 týdnů (fyzio + ortéza) 2‑4 týdny (po operaci)
Úspěšnost vyléčení 60‑70 % mírného zlepšení 85‑95 % úplného úlevy
Riziko komplikací nízké (pouhá podráždění) infekce, poškození nervu (0,5‑1 %)
Opakování časté při návratu zátěže vzácné, dává dlouhodobý výsledek
Osoba provádí protahovací cvičení zápěstí s ortézou v dobře osvětlené kanceláři.

Co očekávat po operaci?

Po zákroku je ruka obvykle svázána několik dní. První týden se doporučuje lehká mobilizace a cvičení podle fyzioterapeuta. Většina pacientů může po dvou týdnech vrátit se k běžným aktivitám, ale těžké zatížení se postupně zvyšuje až po 6 týdnech. Dodržování rehabilitačního plánu je klíčové, aby se minimalizovalo riziko recidivy.

Prevence - jak předejít vzniku karpálního syndromu

  • Pravidelně měňte polohu rukou při práci - každých 30 minut proveďte protahovací cvičení.
  • Používejte ergonomické pomůcky - rozdělené klávesnice, podporu zápěstí.
  • Udržujte zdravou tělesnou hmotnost a kontrolujte cukrovku.
  • Posilujte předloktí a zápěstí - silnější svaly lépe rozkládají tlak.
  • Vyhýbejte se dlouhodobému držení telefonu v křížené pozici.

Rychlý přehled - co je třeba vědět

  • Co je příčinou? Stlačení medianího nervu v úzkém karpálním tunelu.
  • Kdo je ohrožen? Lidé s opakovaným používáním ruky, cukrovkou, obezitou nebo genetickým predispozicím.
  • Jaké jsou hlavní příznaky? Brnění, bolest a slabost v palci, ukazováku i prostředníku.
  • Jak se léčí? Nejprve ortéza a fyzioterapie, případně operace.
  • Jak předcházet? Ergonomie, pravidelný pohyb a kontrola zdravotních rizik.

Co je karpální syndrom?

Karpální syndrom je soubor symptomů způsobených tlakovým stlačením medianího nervu v karpálním tunelu zápěstí. Projevuje se brněním, bolestí a slabostí v prstech, hlavně v palci a ukazováku.

Jak poznám, že mám karpální syndrom?

Typické jsou pocity brnění či mravenčení v prstech po noci, bolest při stisknutí dlaně a snížená síla úchopu. Pozitivní je Phalenův test - při ohnutí zápěstí na 90° po 60 sekundách se objeví nepříjemné pocity.

Jaké jsou hlavní příčiny karpálního syndromu?

Nejčastěji jde o dlouhodobou repetitivní zátěž ruky, otoky spojené s hormonálními změnami, metabolické onemocnění (cukrovka) a úzký anatomický karpální tunel.

Kdy je nutná operace?

Operace se doporučuje, pokud konzervativní opatření nepřinesou úlevu po 6‑12 týdnech, nebo pokud se objeví výrazná ztráta síly úchopu a hrozí trvalé poškození nervu.

Jaké jsou nejčastější komplikace po operaci?

Nejčastější jsou menší infekce, vazivost a v ojedinělých případech i poškození samotného medianího nervu, ale ty nastávají v méně než 1 % případů.